Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle."Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe."Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí.
Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?"
"Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu," povídá děda.
"Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?"
"Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu," povídá děda.
"Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Žena si v obchodě vy...
Žena si v obchodě vybírá vysokou skříň. Prodavač se ptá: „Tam budete dávat nějak...
To takhle zaučuje st...
To takhle zaučuje starý šnek mladého všem dovednostem potřebným k životu, mezi j...
Telefon do cukrárny:...
Telefon do cukrárny: „Prosil bych sto indiánů.” „Hmm, a na jaké to bude jméno?” ...
Žena si v obchodě vybírá vysokou skříň. Prodavač se ptá: „Tam budete dávat nějak...
To takhle zaučuje st...
To takhle zaučuje starý šnek mladého všem dovednostem potřebným k životu, mezi j...
Telefon do cukrárny:...
Telefon do cukrárny: „Prosil bych sto indiánů.” „Hmm, a na jaké to bude jméno?” ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva